(*1974) Absolventka Střední uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou a následně oboru dějin umění a výtvarné pedagogiky na PedF UK Praha (prof. Kornatovský, prof. Hůla). V současné době přednáší na Katedře designu,
(KDE FT TUL, Liberec), působí jako pedagog na gymnáziu v Turnově a zabývá se dlouhodobě tvorbou interiérů ve svém ateliéru v centru Liberce, kde provozuje galerii. Jako interiérová architektka tvoří od roku 2002 a její rozsáhlé portfolio obsahuje realizace veřejných i soukromých interiérů v Čechách i zahraničí.
Ve své malířské tvorbě se zajímá o paradox spojený s vlastním vnímáním a prožíváním okolního světa, studuje stíny a světelné reflexy metaforizující realitu zobrazovaného subjektu a často experimentuje s barevným spektrem. Osobitá interpretace námětu, posun měřítka předmětného světa a plná plastická malba je podstatou typického autorčina rukopisu.
Dalším silným tvůrčím médiem je fotografie, zde jsou v hlavní roli detail, abstraktní forma a ironie všednosti. Záběry vznikají vesměs při dalekých cestách kterých podniká do roka několik a čerpá tak impulsy pro svou rozmanitou imaginativní tvorbu.
Julius Benko pro Světlík 4 I 2020 I Tvary světla
Harmonické estetično Denisy Smetanové
Denisu Smetanovou jsem poznal vlastně mnohem dřív, než jsem se s ní osobně setkal. Přesněji řečeno, mohl jsem nahlédnout do kousku její umělecké duše. Když jsem seděl s šálkem kávy v jedné z libereckých kaváren, když jsem promíchával wasabi se sójovou omáčkou v asijské restauraci nedaleko radnice nebo když jsem čekal, až se v peci řádně rozpečou čtyři druhy sýrů v útulné pizzerii pod nemocnicí. Všem těmto vnitřním prostorům, a také mnohým dalším nejen v Liberci, totiž vdechla osobitou podobu právě Denisa Smetanová. Liberecká interiérová designérka, výtvarnice a pedagožka na poli estetiky.
Denisa byla už jako malé děvče tak nějak přirozeně napojena na uměleckou stránku věcí. Rozhodujícím okamžikem v jejím kreativním životě byla nejen „skvělá kantorka výtvarné výchovy na základní škole“, ale také „tvůrčí energie spolužáků na střední umělecké škole, osobnosti profesorů na fakultě a důvěra rodičů.“ Pořádně houževnatý vztah k umění měl tedy pevné základy a mohl být dále rozvíjen. Největším impulsem však pro ni byla možnost osobně se seznámit s Jiřím Georgem Dokoupilem, klíčovou osobností tzv. Mülheimer Freiheit, malířské skupiny německých neoexpresionistů. „Plnost a bohatství postmoderní malby se mi dostaly pod kůži a zahnízdily se tam jako spící had, který se nyní rozmotává.“
Po absolvování dějin umění a výtvarné pedagogiky na Karlově univerzitě se Denisa Smetanová prakticky ihned vrhla do autorské i pedagogické práce. Přes rozličné pozice jako byl designer nebo odborný asistent na katedře oděvního návrhářství se dostala až ke své současné aktivitě. V březnu roku 2020 zakládá eponymní design studio, které navazuje na dřívější projekt stejného charakteru. V něm se snaží soukromým i komerčním prostorům „ve hře plné napětí vtisknout harmonický souzvuk“ zejména podle japonského konceptu Fukinsei. Také samozřejmě stále vyučuje, na turnovském gymnáziu či na katedře designu liberecké Technické univerzity, nebo vede odborné semináře a lektorské workshopy. A maluje a fotografuje, hlavně na svých fotovýpravách po Asii. Její činorodost je jednoduše obdivuhodná. Možná je sycena ideou, že umění může směřovat k více cílům zároveň a tím může rozšířit „pozitivní impakt na širokou veřejnost.“ V podání Denisy Smetanové tomu tak rozhodně je.
-------
I actually met Denise Smetana long before I met her in person. More precisely, I could look into a piece of her artistic soul. When I was sitting with a cup of coffee in one of Liberec's cafes, when I was mixing wasabi with soy sauce in an Asian restaurant near the town hall, or while I was waiting for four types of cheese to be properly baked in the oven in a cozy pizzeria under the hospital. Denisa Smetanová breathed a special shape into all these interior spaces, as well as many others not only in Liberec. Liberec interior designer, artist and pedagogue in the field of aesthetics.
As a little girl, Denisa was somehow naturally connected to the artistic side of things. The decisive moment in her creative life was not only "a great art cantor in primary school", but also "the creative energy of classmates in high school, personalities of faculty professors and the trust of parents." So a really tough relationship with art had a solid foundation and could be further developed. However, the biggest impulse for her was the opportunity to meet Jiří Georg Dokoupil, a key figure of the so-called Mülheimer Freiheit, a painting group of German neo-expressionists. "The fullness and richness of postmodern painting got under my skin and nestled like a sleeping snake now unraveling."
After graduating in the history of art and art pedagogy at Charles University, Denisa Smetanová almost immediately threw herself into authorial and pedagogical work. Despite various positions as a designer or assistant professor at the Department of Clothing Design, he got to his current activity. In March 2020, he founded an eponymous design studio, which builds on an earlier project of the same nature. In it, he tries to imprint a harmonious harmony to private and commercial spaces "in a game full of tension", especially according to the Japanese concept of Fukinsei. Of course, he also still teaches at the Turnov grammar school or the Department of Design at the Technical University of Liberec, or conducts professional seminars and lecturer workshops. And he paints and photographs, mainly on his photo trips to Asia. Her activity is simply admirable. Perhaps it is saturated with the idea that art can lead to more goals at the same time and thus extend "a positive impact to the general public." According to Denisa Smetana, this is certainly the case.
výstavy:
2022 - Malíři pojizeří,,Muzeum a Pojizerská galerie, Semily , CZ
2023- Ty druhé, galerie Detesk, železný brod, CZ
2023- Poodghalená krása, aktuálně o artefaktu, Muzeum a Pojizerská galerie, Semily , CZ
